Sdružení MEZI ŘEKAMI mapuje historii meziříčí Vltavy a Sázavy, odkaz prvního jahodáře R. Strimpla, totální vystěhování obyvatel regionu za II. svět. války.

Historie obce Hradištko a okolí

Vzniklo Hradištko ze základů stavení ze Sekanky? Co těžba zlata za Keltů? Jaký byl vliv Benediktinů na celé území? A na řadu dalších otázek se pokusí odpovědět Info sešit Hradištko a okolí. Něco málo úvodem vysloví ve své přednášce Mgr. Jan Vizner, archeolog.

Samotná obec Hradišťko je poprvé písemně zmiňována až roku 1310. V bule papeže Klimenta V. je jako dvůr Hradysscze jmenována mezi majetky Ostrovského benediktinského kláštera. S touto církevní institucí jsou spojeny nejen počátky Hradišťka, ale i všech obcí v okolí. Pikovice, Brunšov, Třebsín, Davle, Masečín, Petrov a Měchenice, stejně jako Krňany, Hostěradice či Kamenný Přívoz patřily rovněž k rozsáhlým majetkům ostrovských mnichů. Klášter některé vesnice přímo založil a jiné získal jako dar od panovníka či místní šlechty. Pouze o Štěchovice se opati kláštera na Ostrově dělili se strahovskými premonstráty a jeptiškami řádu sv. Benedikta u sv. Jiří na Pražském hradě.

Kdy přesně Hradišťko skutečně vzniklo jako osada, lze pouze předpokládat. Jisté je, že se tak stalo před zmiňovaným rokem 1310, patrně ale ne dříve než na konci 13. století. Nasvědčuje tomu i název obce, upomínající na hradiště, hrazenou, tedy opevněnou lokalitu. Tou ovšem středověká osada nebyla a tak se zdá, že k pojmenování inspirovaly pozůstatky opevněné městské aglomerace v poloze Sekanka. Ta zanikla roku 1278 a založení dvora a osady tedy mohlo následovat jako reakce na likvidaci sídliště na Sekance. Snad k tomu došlo někdy v posledním desetiletí 13. století v rámci obnovy kláštera na Ostrově a jeho majetkové základny. Jedná se ale pouze o hypotézu, kterou předkládáme k úvaze a případnému bádání historikům a lingvistům.

V majetku ostrovských benediktinů zůstává Hradišťko až do husitských válek. Kromě zemědělské hospodářské činnosti, pro kterou se ves stala přirozenou základnou, probíhala v okolí i intenzivní montánní činnost.

Zlato se ve zdejším kraji těžilo patrně již za Keltů před zlomem letopočtu. Napovídala by tomu i archeologicky potvrzená skutečnost, že od Kamenného Přívozu přes Krňany a Vysoký Újezd procházela prehistorická komunikace, dnes zvaná Keltská stezka, směřující od oppida na Závisti u Zbraslavi do keltského centra u Hrazen, jejíž mohutné pozůstatky lze v okolí dosud spatřit. Doloženo je i osídlení podél její trasy, ať už v Borku u Jílového, u Hostěradic a nebo na Holém vrchu u Netvořic, kde byl učiněn unikátní nález laténského železného kopí a keramiky pocházející z antického Říma z období pozdní republiky. Ve středověku se zlato dobývalo i okolo Hradišťka. Těžilo se v rokli Dušno a na Červené hoře za korytem Vltavy, rýžovalo se v Pikovicích, Štěchovicích, Brunšově a na říčce Kocábě. Další těžební areály byly zjištěny mezi Masečínem a Hvozdnicí, nad kostelem sv. Kiliána v Davli, u Měchenic a nebo nad pravým břehem Kocáby v úbočí vrchu Havran, kde přímo hornickým revírem procházela dálková cesta zvaná Slapčice. Tuto historickou komunikaci spojující Prahu s jižními Čechami zná a zmiňuje již letopisec Kosmas a pro pozorného poutníka jsou její pozůstatky v terénu dosud dobře patrné a sledovatelné od Jíloviště přes Klínec a Bojov k Masečínu, Slapům a dále k Staré Živohošti.

Husitské války přinášejí do rozvoje vsi dramatický zlom. Na konci léta 1420 je pražskými kališníky dobyt a vypálen klášter na Ostrově a jeho nemovitý majetek je uchvácen a přechází do soukromých rukou. Majitelé, ať již jimi byli pražští patriciové a nebo drobní venkovští šlechtici, se v průběhu dalších dvou století často střídali. V době husitských bouří držel Hradišťko Jeroným Čečelický, roku 1448 ho znovu získává klášter, ale od něho kupují ves Šternberkové a ti ji pak sami brzo opět prodávají. Někdy před rokem 1571 tehdejší majitel panství Jiřík Slepotický za Sulic vystavěl u hospodářského dvora opevněnou renesanční tvrz, která je dosud částečně zachována v hmotě barokního zámku.

Důležitým mezníkem v historii obce Hradišťko se stává rok 1638. Tehdy od rytíře Rudolfa Malovce z Malovic kupuje Hradišťko spolusprávce opata Kryšpín Fuk pro strahovský klášter bílých premonstrátů. Do jeho vlastnictví přechází ves s tvrzí a dvorem společně s majetky v okolních vesnicích a osadách Brunšov, Štěchovice, Pikovice, Třebenice a Měchenice, aby s ním sdílela společné osudy až do roku 1945.

Kryšpín Fuk byl významnou barokní podnikatelskou osobností. V závěru třicetileté války nechal od malíře Davida Altmanna z Eidenburgu zhotovit velkolepé mapové panoráma střední Vltavy, unikátní dílo o rozměrech 2 700 x 290 mm, které ukazuje původní podobu říčního koryta a jeho okolí a zpodobněna tu je i ves Hradišťko. Toto dílo vzniklo jako součást projektu splavnění Vltavy v její nejnebezpečnější části – Proudech. Pod Třebenicemi a Slapy tehdy řeku tarasily Horní slap, skála Sedlo a další peřeje a skaliska, jejichž proplutí stálo život mnoho plavců a vorařů. Právě Kryšpín Fuk, od roku 1640 opat strahovského kláštera, nechal jednotlivá skaliska odstřelit a řeku tak učinil splavnou až po Mělník. Roku 1643 na paměť ukončení díla nechal na zbytku skály Sedlo vztyčit tzv. Ferdinandův sloup, dnes přemístěný a poškozený, a od císaře Ferdinanda III. byl za své zásluhy povýšen na šlechtice s přídomkem z Hradiště. Po roce 1722, kdy byla na břehu Vltavy k ochraně plavců vztyčena socha sv. Jana Nepomuckého, se tomuto úseku řeky začalo říkat Svatojánské proudy. Dnes jsou pozůstatky skalních útvarů a prahů skryty pod vodami slapské a štěchovické přehrady.

Další ze strahovských opatů Vít Seidel nechal v roce 1709 přebudovat renesanční tvrz v Hradišťku na barokní zámek, který sloužil jako letní sídlo představených kláštera. V této podobě může návštěvník obce vidět tuto památku de facto dodnes.

Po roce 1848 se i v Hradišťku začala formovat občanská společnost, vznikla zde škola, hasičský sbor, začal se rozvíjet spolkový život i místní samospráva, zdárně se modernizovalo zemědělské hospodaření a obec se ustálila na vymezení, které má v podstatě doposud.

Novým a velice dramatickým a tragickým mezníkem se pro Hradišťko stává 15. září roku 1942. Tehdy je obec a s ní celý kraj až po Neveklov a Sedlčany násilně vyklizen a zabrán jako výcvikový prostor pro zbraně SS. Na Hradišťku je zřízen menší koncentrační tábor pro válečné zajatce. Ti zde vykonávali nucené práce a část z nich byla v posledních dnech II. světové války zmasakrována, na což upomíná památník nad obcí při silnici na Krňany. Tehdy také byl v rokli Dušno nad Vltavou ukryt nacisty archiv dokumentů, který zde v roce 1946 vyzvedli pracovníci tajných služeb armády Spojených států amerických. Tyto události spolu s dalšími indiciemi vedli ke vzniku legendy o tzv. štěchovickém pokladu, jehož neúspěšné hledání se stalo pro zdejší obyvatele i média v 90. letech minulého století nemalou senzací.

To je ale už současnost obce Hradišťko, jejíž moderní historie se v letech 1994 až 2014 opět začala spojovat s řádem premonstrátů a jejich klášterem na pražském Strahově. Díky zájmu o historii starší pak byla v roce 2017 otevřena v prostoru zaniklého středověkého osídlení na Sekance naučná stezka, směřující na pozůstatky ostrovského kláštera a do Davle ke kostelu sv. Kiliána. Na deseti obrazových a textových panelech jednotlivých zastavení se zde poutník může seznámit s nejstarší psanou i hmotnou historií kraje, ve kterém žijeme.

Fotogalerie